„Velebnosti, já bych se na to nejradši..
Kdy ? Různě. Zkusíme to vzít třeba za minulý týden. Třeba klasická eMHáDé. To je za trest. Člověk si uvědomuje, že jí potřebuje, ale díky ne-vychovanosti některých spolupasažérů zejména v metru (tramvaj nevyužívám tak často), která zakrněla na úrovni malého děcka, začíná přemýšlet o příručním planenometu či Pistolu( čtenáři-fanoušci spisovatele Jiřího Kulhánka vědí, a ti co nevědí, nechť si přečtou třeba 4 dílnou ságu „Divocí a zlí“). Ano, jsem jeden z dalších, co vám čtenářům bude plakat na rameni, kvůli tomu, že si neumí zjednat pořádek okolo sebe.
Trasa Můstek-Skalka (Áčková-ta zelená).
Jeden si slušně stoupne před dveře, počká až se otevřou, čeká, až vystoupí cestující a už už se hrne do vozu, aby si alespoň stoupl k zadním dvěřím-> jsa mlád, nesedím. V tu ránu, téměř se železnou pravidelností si někdo vzpomene, že z vozu ještě vystoupí. Boha maria, první příznaky zvedajícího se tlaku. Dveře se zavírají, jedeme dál. Cestující přistupují, vystupují a blíží se cílová stanice.
Cítím pokus o zvednutí hladiny adrenalinu, tělo se připravuje na další výkon a stresovou situaci. Davy pasažérů se valí ze soupravy a supí a utíkají a belhají se ku schodům, aniž by jejich pohyb měl jakoukoli rozumnou logiku. To obvykle zapříčiní vytvoření chumlu pod schody, kterýžto se v polovině cesty vzhůru setká s náhodně rozmístěnými minami v podobě cestujících spěchajících opačným směrem. Jeden náraz, druhý, třetí a už se sprintuje k dalším schodům. Jsem-li na špici pelotonu, volím schody pohyblivé a jsem li v chumlu, volím raději schody pevné, nehybné. „ Sing Hallellujah “, chce se mi zařvat po konečném výstupu.
--
Podobné věci se dějí i při cestě po Václavském náměstí. Jedno, jestli od Muzea k Můstku či naopak. Člověk na naprosto nelogicky se pohybují dav natrefí v obou případech. Ať už štrúdl přes celý chodník rozvinutých turistů přespolních či zahraničních, partičku pubertálních výrostků a výroste..(jak se jmenuje ženská od výrostka?)slečen v péřovkách a řetězech.
Obzvláštní lahůdkou je, když se dav zastaví a nejeví ochotu uhnout. Klíííííd, říkám si.
V tu chvíli bych ony tvory-potvory nejraději rozšlapal na kaši, nechal je vymizet.. ale jsa člověkem mírné povahy, který „ty lidi“ má přece jen svým způsobem i rád, apeluji na vládnoucí inteligenci : „ Zřiďte chodičské průkazy a chodecké pruhy- pro turisty a důchodce, pro flákající se mládežnictvo a pruh pro lidi co potřebují jen v rychlosti projít z bodu A do bodu B.!!“
Je to totalizující opatření, ale nedobrá doba si žádá nedobrá opatření. .
Pozn. Autora: na chyby v textu nehleďte
Pozn, autora č.2: A tenhle starej znáte ?
„Jde zajíc po lese a nese si kamna. V tu ránu potká medvěda a ten medvěd praví: Ty vole, zajíci, kde si vzal takový parádní kamna ? Zajíc na to: „No úplně normálně. Přišla mi esemeska od lišky, že prej se mám stavit na kafe. Tak jsem si vykartáčoval srst, nageloval fousy a jdu. Tak deset metrů před norou vidím, že má pootevřený dveře. Pomalu vejdu dovnitř.. a nestačim se divit. Přítmí, na stole hořící svíčky, flaška s borůvkovým vínem.. a vedle na posteli roztažená liška. Zastřeným hlasem povídá : „ Zajíci, vem si co chceš..“
Nu, a tak jsem si vzal kamna.“
Uvítám námitky i komentáře.
Jakub Stupka
Reparát včerejšího zmetku
aneb fotky více, lépe a radostněji viditělné, zlehka okomentované, nadto pár kousků navrch.
Jakub Stupka
Fotoblog: Žižkova skalka v Prachaticích
respektive pokus, rodáci a znalí prominou....................................................................................................... ...........................................................................................
Jakub Stupka
Pláč na špatném hrobě aneb má bezbřehá tupost..
něco málo žvatlání aneb po delší době opět výkřik do tmy.......................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................ ...................................................................................................................................................................
Jakub Stupka
Sobotní losos.
Aneb takhle to dopadá, když si člověk nedá pozor na pusu a mele a mele o tom co bude psát, až se dostane do fáze, kdy to musí udělat. Zdravím kolegyni Handoura :)
Jakub Stupka
Buřtguláš verze 3 aneb já taky vařím a rád :) (bez fotodokumentace)
Před časem se tu byl zjevil blog od p. Kroupy, popisující, kterak vaří buřtguláš. Nedlouho poté přibyl blog další, který pojednával o alternativním recepisu. Tož to jsem si dodal odvahy a níže uvádím historku, kterak jsem ono veledílo páchal...
Jakub Stupka
Cigaretky, pokouřeníčko, antikuřácký zákon z pohledu kuřáka..
..aneb pár písmen o tom, jak se na to dívá kuřák po návratu z rauchpauzy ( a aby měl blogoeditor plnej bachor a nechal mne zveřejnit dílo mé vezdejší, lol)
Jakub Stupka
O zlobivé Telefonice a hodném T-Mobilu..
Krátký příběh o tom, kterak zlobivá Telefonica navštívila můj telefonní aparát.
Jakub Stupka
Pidiblog : část 1
Proč pidiblog ? Protože mikroblog má už Standa Wiener a tomu do zelí nepolezu :)
Jakub Stupka
Paroubegg a jiné..
Tož dobré označení předsedy ČSSD, není-liž pravda ? Spatřil jsem ho při pročítání diskuze pod článkem kdesi na serveru seznam.cz...
Jakub Stupka
Omluva čtenářům(čtenářkám) – bloggerům(bloggerkám).
Vážení čtenáři, vážené čtenářky – čtěte na vlastní nebezpečí :) Dopředu se omlouvám za výlev, který naleznete pod tímto odstavečkem. Jako „starému“ cholerikovi se mi opět zvedla žluč na událostmi poslední doby...Ano, zase budu psát v afektu. Není s kým si o tom popovídat, a počítač snese ledasco.
Jakub Stupka
Ach jo..
čtěte.. na vlastní nebezpečí, ale třeba i pro posouzení kvality.. neb tento blog jest výsledkem hecu s kolegou Václavem Krausem, jehož článek se bude povalovat někde poblíž :)
Jakub Stupka
Glosy dnů minulých.. poprvé.
Poslední dny přinášejí v podstatě více či méně zajímavé, místy úsměvné zprávy..
Jakub Stupka
Dopis státu
Jednoho krásnýho dne mi přišel řetězový mail s níže uvedeným obsahem.. Dlužno dodat, že na tom je něco pravdy. Zajímal by mne váš názor, milí kolemjdoucí a kolemčtecí..
Jakub Stupka
Jak jsem začal kouřit, jak mám v plánu přestat aneb další blábol..
Všechno se to bylo událo před težkejma járama.. ale tou dobou prafotr Morava už dávno ležel pod drnem. Bylo to někdy okolo osmého, devátého roku života. Třetí, čtvrtá třída, rebelství jedna radost.
Jakub Stupka
Vnitro podalo návrh na zrušení Dělnické strany
Dobře jim tak. – vlastně kéž by k tomu došlo a dotyčná strana byla zrušena.
Jakub Stupka
Poema Fantasmagorica a jiné..
Zhruba před rokem, rokem a půl, se mi podařilo po delší době chytit pořádně „blbou“ náladu, nebo jak by se řeklo za časů bratrů Čapkových řádný „spleen“..
Jakub Stupka
Zase jeden mail..
Buďtěž zdrávi a živi (/í?). Před pár dny jsem se věnoval bohulibé činnosti – zahřívání mé milované polstrované otočné kancelářské židle a zíral u toho do 19“ displeje napojeného na pracovní notebook. Tuto činnost provádí možná i někdo z Vás, čtenářů. Však také na tom není ničehož špatného, pokud ovšem jest k této kratochvíli připojena i pracovní činnost.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1488x