Ach jo..

čtěte.. na vlastní nebezpečí, ale třeba i pro posouzení kvality.. neb tento blog jest výsledkem hecu s kolegou Václavem Krausem, jehož článek se bude povalovat někde poblíž :)

   Mnohoznačné sousloví, jen co je pravda. Většinou po jeho vypuštění z dutiny ústní se objeví reakce s otazníkem na konci věty : „Co zas ?“ případně „Co se stalo ?“, „Co zas achjuješ ?“

   Lze jím označit stav, kdy jsme tlačeni do opakované nám nepříjemné činnosti. Lze jím též popsat rozpoložení mysli, ve kterém se nalézáme při ..dejme tomu smutné náladě, čapkovském spleenu.. prostě a jednoduše.. to je věc negativní, někdy více, někdy méně. Tak.

   Dokonce i jeden z mých oblíbených spisovatelů pan Robert Fulghum takto pojmenoval jedno ze svých děl. Plným názvem sluje : „Ach jo – aneb Některé postřehy z obou stran ledničky“. Doporučuji přečíst, je bežně dostupné v knihkupectvích či e-shopech. V průměru bratru za 150,- Kč. Tento autor je mi vůbec blízký. Hm. Ale jak to popsat. Třeba tím (pozor, přijde těžce amatérská adorace), že píše jako člověk. Člověk, který si patrně něco prožil. Jasně, takových je povícero, ale Fulghum své zážitky, prožitky či výplody jeho mysli dokáže formulovat poměrně čtivě a umí s tím jít na trh. Takových lidí je už podstatně méně. Respektive těch co opravdu umí. Ostatní, dejme tomu i já, sem tam něco napíšou, ale ani ve snu se to nepřibližuje Fulghumovi byť jen pod kotníky. Jeho trilogie Třetí přání má své místo v mé mikroknihovničce. Prostě se v jeho příbězích dokážu identifikovat. Nikoliv ale všude a ne vždy.

Dosti Fulghuma.

Ach jo..

   Situací kdy lze „achjovat“ je nemálo. Ale to už je načrtnuto hore. „Ach jo“ má blízko k černému humoru či skepticismu, odevzdanosti. Je blízké pochybám, sousedí s nanicovatostí.

   Achjuje se napříč pohlavími, achjuje se bez ohledu na věkovou kategorii. Achjuje se ráno, přes den, z kraje večera aj v noci. Ráno nad tím, že je ráno a zase práce( Dejme tomu.). Přes den ve školní jídelně, že ku zdolání je předložena „mlíková polívka, kus tuhý krávy a rejže politá UHO“.

   Z kraje večera či odpoledne lze achjovat nad návratem z práce domů k manželce či manželovi.. Zvláště v pátek po práci se dobře achjuje, když není s kým jít svlažit hrdlo chmelovým nektarem (POZOR !- Neplést se značkou piva, kterou opřádají temné pověsti..). Nu a v noci lze achjovat nad tím, že žena, se kterou jsme vstoupili do instituce manželství (ne)vyžaduje plnění manželských povinností- „Ach jo, zase chce../Ach jo, já si vzal frigidu“.. U žen jest tomu samozřejmě nejinak.

Achjovat lze v hospodě nad politikou, sportovními výkony v rozličných disciplínách a tak dále. Já jsem naposledy zaachjoval před psaním tohoto blogu. Proč ? Sedím si u ICQ.. a vedu konzervaci-konverzaci s kolegou Václavem, toho času přezdívaným „Max-Pol“ pro účely psaní blogu. Jak si tak kecáme o blbostech, třeba i o nekvalitě blogů mnou zpotvořených, napadlo toho ...... mého kolegu, přítele, kamaráda, že bychom mohli udělat „ blog- contest “ Česky něco jako souboj blogů.. Čili to, kdo napíše hutnější a lepšejší článek na téma.. „ACH JO“. Tak tedy ach jo.

Zase něco k zaplnění prostoru :)

© J.S.

V diskuzi, kteroužto vítám, vystupuji pod přezdívkou wolfhead