Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Velebnosti, já bych se na to nejradši..

28. 10. 2008 10:40:05
..vyprdla !“ pravila, (aspoň myslím) stará Kelišová. Inu, občas mám taky takový pocit.

Kdy ? Různě. Zkusíme to vzít třeba za minulý týden. Třeba klasická eMHáDé. To je za trest. Člověk si uvědomuje, že jí potřebuje, ale díky ne-vychovanosti některých spolupasažérů zejména v metru (tramvaj nevyužívám tak často), která zakrněla na úrovni malého děcka, začíná přemýšlet o příručním planenometu či Pistolu( čtenáři-fanoušci spisovatele Jiřího Kulhánka vědí, a ti co nevědí, nechť si přečtou třeba 4 dílnou ságu „Divocí a zlí“). Ano, jsem jeden z dalších, co vám čtenářům bude plakat na rameni, kvůli tomu, že si neumí zjednat pořádek okolo sebe.

Trasa Můstek-Skalka (Áčková-ta zelená).

Jeden si slušně stoupne před dveře, počká až se otevřou, čeká, až vystoupí cestující a už už se hrne do vozu, aby si alespoň stoupl k zadním dvěřím-> jsa mlád, nesedím. V tu ránu, téměř se železnou pravidelností si někdo vzpomene, že z vozu ještě vystoupí. Boha maria, první příznaky zvedajícího se tlaku. Dveře se zavírají, jedeme dál. Cestující přistupují, vystupují a blíží se cílová stanice.

Cítím pokus o zvednutí hladiny adrenalinu, tělo se připravuje na další výkon a stresovou situaci. Davy pasažérů se valí ze soupravy a supí a utíkají a belhají se ku schodům, aniž by jejich pohyb měl jakoukoli rozumnou logiku. To obvykle zapříčiní vytvoření chumlu pod schody, kterýžto se v polovině cesty vzhůru setká s náhodně rozmístěnými minami v podobě cestujících spěchajících opačným směrem. Jeden náraz, druhý, třetí a už se sprintuje k dalším schodům. Jsem-li na špici pelotonu, volím schody pohyblivé a jsem li v chumlu, volím raději schody pevné, nehybné. „ Sing Hallellujah “, chce se mi zařvat po konečném výstupu.

--

Podobné věci se dějí i při cestě po Václavském náměstí. Jedno, jestli od Muzea k Můstku či naopak. Člověk na naprosto nelogicky se pohybují dav natrefí v obou případech. Ať už štrúdl přes celý chodník rozvinutých turistů přespolních či zahraničních, partičku pubertálních výrostků a výroste..(jak se jmenuje ženská od výrostka?)slečen v péřovkách a řetězech.

Obzvláštní lahůdkou je, když se dav zastaví a nejeví ochotu uhnout. Klíííííd, říkám si.

V tu chvíli bych ony tvory-potvory nejraději rozšlapal na kaši, nechal je vymizet.. ale jsa člověkem mírné povahy, který „ty lidi“ má přece jen svým způsobem i rád, apeluji na vládnoucí inteligenci : „ Zřiďte chodičské průkazy a chodecké pruhy- pro turisty a důchodce, pro flákající se mládežnictvo a pruh pro lidi co potřebují jen v rychlosti projít z bodu A do bodu B.!!“

Je to totalizující opatření, ale nedobrá doba si žádá nedobrá opatření. .

Pozn. Autora: na chyby v textu nehleďte

Pozn, autora č.2: A tenhle starej znáte ?

„Jde zajíc po lese a nese si kamna. V tu ránu potká medvěda a ten medvěd praví: Ty vole, zajíci, kde si vzal takový parádní kamna ? Zajíc na to: „No úplně normálně. Přišla mi esemeska od lišky, že prej se mám stavit na kafe. Tak jsem si vykartáčoval srst, nageloval fousy a jdu. Tak deset metrů před norou vidím, že má pootevřený dveře. Pomalu vejdu dovnitř.. a nestačim se divit. Přítmí, na stole hořící svíčky, flaška s borůvkovým vínem.. a vedle na posteli roztažená liška. Zastřeným hlasem povídá : „ Zajíci, vem si co chceš..“

Nu, a tak jsem si vzal kamna.“

Uvítám námitky i komentáře.

Autor: Jakub Stupka | úterý 28.10.2008 10:40 | karma článku: 10.23 | přečteno: 1010x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Iva Marková

94 měsíců jsem prožil jako galejník

Ladislav Matyáš (1910-2008) byl v r. 1952 odsouzen k 16ti letům odnětí svobody, propadnutí jmění a ztrátě čestných práv občanských. Rehabilitován byl v r. 1993.

25.9.2017 v 22:06 | Karma článku: 13.95 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Pět z milionu

Proč právě tento nadpis ? Protože mně nejen cosi, ale ,,kohosi" i připomíná. Herce. Herce Jana Třísku. Film z r. 1959 byl dosti poplatný době svého natočení. Ovšem jedna scéna z onoho povídkového filmu mně v paměti utkvěla.

24.9.2017 v 22:29 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 814 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Smutné je, že z velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, avšak místo ní má namalované dámské přirození.

24.9.2017 v 14:21 | Karma článku: 25.80 | Přečteno: 1811 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 983 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1485
Jihočech bydlící-pracující-žijící v Praze.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.